9.11.2026
Když ranní mráz vystřídá radost z úlovku
Ahoj rybáři a rybářky,
O víkendu jsem se opět dostal na naši Harta, i když tentokrát to bylo jen na poměrně krátkou dobu. Celkem jsem ve vodě strávil přibližně jen pět hodin, ale i za tak krátký čas se přeci jen podařilo i něco zajímavého ulovit. Kromě několika záběrů a menších ryb se ukázalo také pár slušnějších kusů. Největší odměnou pak byl jeden pěkný sumec kolem 120 cm.
Zvlášť nedělní ranní výjezd už byl trochu náročnější. Teplota vzduchu klesala až k -6 °C a přiznám se, že v takových podmínkách už to nebylo úplně příjemné. O to větší radost jsem měl, když se mi podařilo zdolat tohoto pěkného vousáče. ( sonarový záznam včetně záběru viz video níže)
Harta si zkrátka i v tomto období dokáže najít cestu, jak nás potěšit. A já jsem rád za každou chvíli, kterou můžu na vodě strávit.
Tak zase někdy od vody!
Pavel – Sumci Harta
3.11.2026
Tři dny na Hartě a 17 zdolaných sumců
Ahoj všem!
Tak mám za sebou další výpravu na naši Harta. Tentokrát jsem si na tři dny udělal čas sám na sebe a věnoval se lovu z bellyboatu. A musím říct, že jsem si to opravdu užil.
Ryby spolupracovaly poměrně dobře a během tří dnů se mi podařilo zdolat celkem 17 sumců.
Samozřejmě se ukazovaly i větší ryby a několikrát jsem byl opravdu blízko. Jak ale můžete vidět v přiloženém sestřihu sonarových záznamů, ty největší a nejopatrnější ryby mi tentokrát příliš šancí nedaly. I takový je lov sumců a ryby prostě taky někdy vítězí ))).
Podařilo se mi také osvobodit jednoho sumce od wobleru, který si s sebou vozil. Možná si někdo z vás tohoto woblera pozná na přiložené fotografii. Jsem rád, že se ho podařilo zbavit této nepříjemnosti.
Zajímavý moment se mi podařilo zachytit také na sonarovém záznamu. Pod hladinou jsem zaznamenal útok většího sumce na menšího jedince. Podle mého odhadu se jednalo o rybu přibližně 120–140 cm. Docela mě to překvapilo, zvlášť v tomto ročním období. Několik ulovených ryb navíc mělo na těle čerstvé stopy po kousancích. Těžko říct, co přesně se teď v chladnější vodě mezi sumci odehrává, každopádně je to další zajímavost, kterou se mi podařilo zaznamenat.
Tři dny utekly jako voda a já už se těším na další výjezd. I když už to v tomto období není úplně pro každého.
Trávit celý den v bellyboatu a ve stále chladnější vodě není žádný velký komfort. Ale co bychom pro tu naši vášeň neudělali, že? 😊
Mějte se krásně a zase někdy od vody!
Pavel – Sumci Harta
20.10.2026
Čtyři dny na vodě, záběrů bylo dost, ale ryby tentokrát vítězily
Od čtvrtka až do neděle jsem strávil na vodě další čtyři dny, od kterých jsem si upřímně sliboval trochu víc. Záběrů totiž rozhodně nebylo málo, ale výsledná bilance nakonec zůstala za mým očekáváním.
Ryby se ozývaly poměrně často, jenže tentokrát jako by jim chyběla větší rozhodnost. Opakovaně jsem měl pocit, že sumci berou rousnice pouze za konečky a nástrahu pořádně „nedošluknou“. Výsledkem bylo několik promarněných příležitostí, kdy ryba po záběru z háčku spadla. A právě tohle je na sumcařině někdy to nejtěžší – záběr ještě zdaleka neznamená, že máte vyhráno.
Největším zážitkem celého výjezdu bylo setkání se dvěma opravdu pěknými rybami. Jedna mohla měřit kolem 180 cm, druhá dokonce přibližně 200 až 210 cm. Obě se zajímaly o stejnou nástrahu, což je situace, kterou mám vždycky rád. Když o ni soupeří dva sumci, šance na záběr se přece jen zvyšuje.A tentokrát se nakonec rozhodla ta větší ryba.Vzala nástrahu, začala s ní pěkně odjíždět a následně se otočila směrem dolů. V tu chvíli už všechno vypadalo velmi nadějně. Jenže přišel zásek a místo pořádného kontaktu s rybou prakticky prázdno.
Právě tahle ryba mě mrzí asi nejvíc. Všechno se vyvíjelo tak, jak mělo, záběr vypadal slibně, ale konec byl úplně jiný, než jsem si představoval. Takové okamžiky k rybaření patří, i když se s nimi člověk smiřuje jen těžko. Zvlášť když máte před sebou rybu, která může být jednou z těch opravdu zajímavých.
Pár menších sumců se nakonec podařilo zdolat, takže výjezd rozhodně nebyl úplně bez výsledku. Vzhledem k množství záběrů jsem ale čekal, že bude úspěšnost výrazně vyšší.
Tentokrát mi Harta připadala trochu jiná. Ryby byly opatrné, nástrahu často nedobíraly a spousta slibných situací končila dřív, než se z nich mohl stát skutečný souboj. Člověk může mít připravené všechno, jak nejlépe umí, ale konečné slovo mají stejně vždycky ryby.
A právě to je důvod, proč se na vodu pořád vracíme.
13.10.2026
Sumčí sezona na Hartě právě začíná! Podzim je můj čas
Už je to nějaká doba, co jsem naposledy napsal něco nového na web. Poslední týdny mi bohužel povinnosti a zdravotní problémy nedovolily trávit u vody tolik času, kolik bych si představoval. Naštěstí už je všechno v pořádku a já se pomalu, ale jistě vracím do plného nasazení. A věřte mi, že mám co dohánět! 🙂
Při posledním víkendovém výjezdu se rozhodně nebylo na co stěžovat. Během dvou dnů se mi podařilo zaznamenat přibližně deset záběrů od menších sumců, takže o akci rozhodně nebyla nouze. Menší ryby už začínají pěkně spolupracovat a je vidět, že se sumci postupně probouzejí k větší aktivitě.
U těch opravdu velkých kusů, které bychom si všichni přáli potkat, je to ale zatím úplně jiná písnička. Sumci přes 150 cm jsou stále velmi opatrní. Občas se některý přijede na nástrahu podívat, chvíli ji sleduje, ale k samotnému záběru se většinou nemá. Zatím jich navíc není mnoho, alespoň podle toho, co se mi daří na vodě pozorovat.
S postupným ochlazováním vody se ale sumci začínají přesouvat do větších hloubek a právě to je období, na které se každý rok těším nejvíc. Právě teď totiž přichází čas, kdy se vyplatí být na vodě, hledat, zkoušet a čekat na příležitost, která může přijít kdykoliv.
Ještě před několika lety bychom v tomto období pomalu uklízeli výbavu a pomýšleli na konec sezony. Dnes už ale vím, že pro mě , může být právě podzim a následné zimní období tím nejzajímavějším časem v roce.
Sumce lze cíleně lovit i v chladné vodě. Jejich aktivita se samozřejmě mění podle podmínek, teploty vody a dostupnosti potravy, ale rozhodně neplatí, že s příchodem podzimu přestávají přijímat potravu.
Právě období, kdy se ryby stahují do hlubších partií přehrady, mi dává možnost soustředit se na místa, která mám rád, a věnovat se lovu způsobem, který mě tolik baví.A přesně proto se na následující týdny tak těším!
Kam se poděla bílá ryba?
Při svých výpravách si v posledních letech všímám ještě jedné věci. Mám pocit, že na Hartě postupně ubývá ryb, a to nejen sumců, ale především bílé ryby. Samozřejmě jde o moje osobní pozorování, nikoliv o výsledek nějakého komplexního průzkumu, přesto mě tento trend znepokojuje.
Jedním z možných důvodů může být podle mého názoru stále výraznější přítomnost bolena dravého, který je na Hartě velmi aktivním predátorem. Jeho vliv na místní rybí obsádku by si určitě zasloužil bližší pozornost. Bez podrobnějších údajů ale nelze jednoznačně říct, jak velký podíl na případných změnách skutečně má.
Každopádně je to téma, které mi vrtá hlavou, a budu rád, když se o své zkušenosti a pozorování podělíte i vy.
Ruku na srdce, s příchodem chladnějšího počasí už u vody nepotkávám tolik rybářů jako v hlavní sezoně. Není se čemu divit. Kratší dny, studený vítr a klesající teplota vody nejsou podmínky, které by vyhovovaly každému.
Pro mě je to ale přesně naopak. Klid na vodě, méně lodí a možnost soustředit se naplno na vyhledávání ryb mají své neopakovatelné kouzlo. A když se k tomu přidá šance potkat opravdu pěkného sumce, není co řešit.
Právě takové chvíle jsou jedním z důvodů, proč mě lov sumců na Hartě stále tolik baví. Každá výprava je jiná, každá přináší nové zkušenosti a člověk se pořád učí.
Po nucené pauze jsem zpátky a rozhodně nehodlám zahálet. Výbava je připravená, chuť do lovu nechybí a podmínky začínají nahrávat přesně tomu, co mám nejraději.
Pro mě tedy žádný konec sezony. Naopak – ta nejzajímavější část právě začíná!
Držte mi palce a třeba se někde na Hartě potkáme.
Petrův zdar a sumcům zvlášť!
Pavel – Sumci Harta
27.8.2026
Ještě jedno malé ohlédnutí za letošním Španělskem.
Letos jsem si bohužel musel všechno fotit a natáčet sám, takže mi některé záběry úplně unikly. Teď jsem náhodou objevil jedno zapomenuté video z vydařené květnové výpravy.
Sumec 180 cm a hlavně radost z toho, že se mohl vrátit zpátky do vody. Tak si tenhle okamžik ještě jednou připomeňme…
10.8.2026
Na tuto výpravu na Orlík jsem se opravdu těšil. Po poslední červencové návštěvě jsem měl velká očekávání a říkal si, že si zase užiju několik dní na vodě a především krásné rybaření .Realita mě ale tentokrát hodně zklamala.Od mé poslední návštěvy na konci července klesla hladina o dalších téměř pět metrů. To samo o sobě je na vodě obrovská změna, ale ještě mnohem horší pro mě bylo to, co jsem tentokrát viděl pod hladinou.
Voda byla podle mého názoru ve velmi špatném stavu. Výrazně zelená, místy až nepříjemně zbarvená, plná sinic a celkově působila dojmem, že příroda dostává pořádně zabrat. Fotografie snad alespoň částečně ukážou, co jsme na místě viděli.
Ryby jsem na sonaru samozřejmě nacházel. Jenže jejich chování bylo úplně jiné, než bych si představoval. Byly letargické, bez většího zájmu a celkově působily, jako by jim nebylo dobře. Nechci tvrdit, že přesně vím, co se pod hladinou děje a jaké jsou konkrétní příčiny, ale člověka napadne, jestli v takových podmínkách nemají ryby problém například s nedostatkem kyslíku.
A právě v tu chvíli jsem si začal říkat, jestli má vůbec smysl je za každou cenu dál nahánět a pokoušet se je přimět k záběru. Nakonec jsem se rozhodl, že ne.
Pro mě osobně už to v těchto podmínkách nebylo rybaření, které bych si chtěl užít. Pokud jsou ryby evidentně v nepříznivém stavu a člověk vidí, že nemají chuť reagovat, přijde mi správné je nechat být. Rybaření pro mě nikdy nebylo jen o tom něco chytit za každou cenu.
Dalším problémem je podle mého názoru také obrovský rybářský tlak, který na Orlíku v současnosti je. Když se k tomu přidají takto extrémní podmínky, možná by stálo za zamyšlení, jestli by v podobných situacích nebylo rozumné alespoň dočasně lov ryb omezit nebo pozastavit.
Nechci nikomu říkat, jak má rybařit. Jen si myslím, že někdy je potřeba dát přírodě přednost před naším vlastním zájmem.
A právě z toho všeho mi bylo tentokrát asi nejvíc smutno.
Člověk se dívá na vodu, která by měla být plná života, a místo toho vidí něco, co působí skoro jako varovný signál. To, jak dnes některé části naší přírody vypadají, je do určité míry i naše lidská vizitka.
Přemýšlel jsem také nad tím, co vlastně všechno v takové vodě žije a jaké látky se mohou v rybách postupně hromadit. U velkých a starých ryb, jako jsou sumci, člověka samozřejmě napadne i otázka obsahu rtuti a dalších škodlivin. Bez laboratorních rozborů ale nechci dělat žádné závěry. Přesto bych osobně takovou rybu z vody v tomto stavu rozhodně nebral jako něco, co bych chtěl mít na talíři.
A pak přišla ještě jedna velmi smutná tečka za celou výpravou. Při návratu k autu jsem našel uhynulého sumce přibližně 160 centimetrů. Nevím, co se mu stalo. Nevím, jestli za jeho úhynem byly podmínky ve vodě, rybářský tlak, nějaké zranění nebo něco úplně jiného. Ale vidět takovou rybu mrtvou na břehu je vždycky smutný pohled.
Nakonec jsem se proto rozhodl odjet už v sobotu brzy ráno. Neodjížděl jsem proto, že by na Orlíku nebyly ryby. Na sonaru jich bylo dost. Odjížděl jsem proto, že tentokrát jsem zkrátka neměl dobrý pocit z toho, co jsem pod hladinou viděl.
A možná právě takové chvíle nám připomínají, proč bychom si měli vážit míst, která ještě máme v dobrém stavu.
O to víc myslím na naši milovanou Hartičku.
Doufám, že podobná situace nás na Slezské Hartě nepotká. Je to voda, kterou máme mnozí z nás opravdu rádi, trávíme na ní stovky hodin a máme k ní vztah, který není jen o rybách. Je to místo, kam se člověk vrací za klidem, přírodou a pocitem, že na chvíli může vypnout od běžného života.
A právě proto bychom si jí měli vážit a chránit ji.
Tentokrát tedy žádný velký úlovek, žádná fotografie s krásným sumcem a žádný rybářský příběh se šťastným koncem. Jen několik dní u vody, které ve mně zanechaly spoustu otázek. Snad budou příště zprávy od vody zase o něco veselejší.
A hlavně – snad si začneme všichni trochu víc uvědomovat, že voda a příroda nejsou samozřejmost. Jsou to věci, které jsme dostali do péče. A pokud je nebudeme chránit, jednou už nemusí být co chránit.
5.8.2026
Aktivita sumců opět trochu polevila. Čas na změnu vody.
Posledních několik dní na Slezské Hartě nepřineslo žádnou výraznou změnu k lepšímu. Naopak mám pocit, že aktivita sumců opět trochu polevila. Ryb kolem dvou metrů jsem na sonaru viděl jen minimum a i přes několik vycházek se mi podařilo přelstít převážně jen menší ryby do zhruba jednoho metru.
Přes den jsou ryby velmi málo aktivní a často jen neochotně reagují. Jakmile se ale začne stmívat, je znát alespoň mírné oživení. Právě večerní hodiny teď přinášejí nejvíce šancí na záběr, i když ani tehdy to rozhodně není jednoduché.
Přesto se v uplynulých dnech povedl i jeden opravdu pěkný úlovek. Můj bývalý klient a dnes už dobrý kamarád Forest si těsně před půlnocí splnil krásný rybářský sen. Při lovu ze břehu na klasické trhačky přelstil sumce o délce 165 cm, který neodolal nastraženému bolenovi dlouhému neuvěřitelných 48 cm. Je to další důkaz, že i v době, kdy se může zdát voda téměř bez života, stačí jedna správná chvíle a všechno je jinak. Forestovi ještě jednou gratuluji!
Přesto mě to táhne dál. Rozhodl jsem se proto zítra vyrazit až do neděle na Orlík. Chci si odpočinout od známých míst, zkusit jinou vodu, nové úseky a třeba se zase něco nového naučit. Každá voda se chová jinak a právě to je na rybaření krásné.
Tak mi držte palce, ať se podaří nejen nějaká pěkná ryba, ale hlavně zajímavé zážitky, o které se s vámi po návratu zase rád podělím.
Petrův zdar!
20.7.2026
V sobotu večer se povedly čtyři ryby do cca metru délky, všechny až po setmění. Větší sumec se tentokrát neukázal. Teď jsem zvědavý, co s aktivitou ryb udělá nadcházející ochlazení.
10.7.2026
O víkendu jsem si na pár hodin odskočil na Orlickou přehradu. Lovil jsem přibližně tři kilometry od Podolského mostu a na vodě jsem strávil zhruba šest až sedm hodin.
Během této krátké vycházky se podařilo zdolat sedm menších sumců do 110 cm. Nebyly to žádné rekordní ryby, ale o kontakt se sumci rozhodně nebyla nouze.
Nejzajímavější okamžik přišel ve chvíli, kdy se ryba cca 210 cm už krásně postavila do „svíčky“ ale nakonec to nedobrala a pomalu odplula. I to však k sumcařině patří a člověk si alespoň potvrdí, že se v revíru pohybují opravdu pěkné ryby.
Celkově jsem během několika hodin viděl odhadem kolem patnácti sumců přes dva metry délky. Oproti Slezské Hartě je jejich výskyt na Orlíku znatelně vyšší. Na Hartě je potřeba si každou rybu poctivě odpracovat, a právě proto je každý úspěch o něco cennější.
Byla to příjemně strávená sobota na vodě. Teď už se zase těším zpátky na Slezskou Hartu a jsem zvědavý, jak se bude aktivita sumců vyvíjet tam.
Petrův zdar!
22.6.2026
Po tropických vedrech jsem v sobotu večer konečně vyrazil na vodu. Aktivita sumců byla oproti minulému týdnu znatelně vyšší, což mě opravdu potěšilo. Během večera se mi podařilo úspěšně zdolat dva sumce, zatímco třetí ryba nakonec souboj vyhrála a zůstala ve svém živlu. Největší ulovený sumec měřil přibližně 120 cm.
Podle chování ryb se zdá, že na Hartě už většina sumců dokončila tření a začínají se znovu naplno věnovat příjmu potravy. Tak ať vám to kouše!
První výprava po zahájení lovu dravců
Ve úterý 16.6, jsme odstartovali novou sezónu lovu dravců a na vodě jsme vydrželi až do neděle. Očekávání byla velká, ale ryby nám tentokrát ukázaly, že začátek sezóny nebude jednoduchý.
Za celou výpravu se podařilo ulovit přibližně šest menších sumců. Větší ryby se nám nedařilo lokalizovat a podle chování ryb i jejich aktivity jsem přesvědčen, že stále probíhá období tření. Tomu napovídaly také stopy po útocích na ulovených rybách, kdy několik z nich neslo čerstvá poranění a pokousání.
Počasí nám přálo, panovaly poměrně vysoké teploty a u vody bylo krásně. Přestože se větší úlovky zatím nedostavily, sezóna je úspěšně zahájena a věřím, že s postupným uklidněním ryb po tření se budou výsledky zlepšovat.
Držte nám palce a brzy přineseme další zprávy přímo od vody.
Petrův zdar!
10.5.2026
Tak jsem právě dorazil ze Španělska, a musím říct, že jsem si to opravdu užil a podařilo se mi i nachytat poměrně dost dobrých ryb.
Byla to moje první výprava, kterou jsem celou věnoval lovu pouze z Bellyboatu. Bylo to sice dost fyzicky náročné, strávit v podstatě celý týden ve vodě, ale odměnou mi byly opravdu skvělé zážitky a úlovky.
Byl jsem tentokrát ve Španělsku poprvé chytat na jaře, kdy byla přehrada téměř na maximální výšce hladiny. Byly zde také časté bouřky a někdy jsem bojoval i se silným větrem.
Navíc jsem také celou trasu zajel dodávkou sám, což taky nebylo úplně bez bolesti :-).
I když jsem zůstal těsně pod hranicí 200 cm(nej ryba 195 cm ) tak považuji tuto výpravu za perfektní a úspěšnou. Celkem zdoláno asi 40 ryb, nej ryby 195,180,165,160 cm.
27.4.2026
Přípravy na novou sezonu jsou v plném proudu. Pomalu doděláváme nové molo a o víkendu jsme spustili druhou loď na vodu. Ve čtvrtek už konečně odjíždím do Španělska a tak i přípravy na tuto výpravu, už jsou v plném proudu 🙂
4.2.2026
I když jsou tyto stránky věnované především lovu sumců na Slezské Hartě, tak mě samozřejmě lákají i další české a evropské lokality. Pro tento rok plánuji několik zastávek po českých vodách, jako např. Orlík, Labe, Berounka atd. Je to pro mě nová výzva a chtěl bych alespoň pár výprav v této sezoně, těmto lokalitám věnovat.
V rámci zimní „přípravy“ už jsem se na Orlík zajel i podívat a musím říct, že hned první kontakt s tímto tajemným místem kolem Zvíkova, mě absolutně nadchl.